Feuersteinova metoda instrumentálního obohacení (FIE) je vzdělávací program, který je nezávislý na kulturním vlivu, a proto je rozšířen na všech kontinentech. Ve věkovém spektru je zaměřen na děti od tří let, děti školního věku, dospívající, dospělé i seniory. Použitelný je i v různých intelektových rovinách, tedy od jedinců mentálně limitovaných až po jedince nadprůměrně nadané. Přizpůsobit práci jednotlivým skupinám musí učitel.
Cílem této metody je rozvoj kognitivních funkcí. Jedná se o orientaci v prostoru, čase, vytváření analogií, diferenciací apod. Uvedené funkce nám pomáhají v orientaci v učivu, hlavně však v životě kolem nás. Důraz se klade na vytváření souvislostí, které není možné bez dobré znalosti pojmů, vyvozování vztahů a vlastností jednotlivých předmětů a jevů. Nutné je spolu s klienty promyslet řešení konkrétních situací. Hlavní předností popisované metody je, že děti při práci dostávají úkoly a samy si promýšlejí způsob jejich řešení. V rámci metody ve složitějších variantách musejí řešení domýšlet dál a samy zdokonalovat. Tím se na ně postupně převádí odpovědnost v rozhodování. Učení probíhá v malých skupinkách. Osnova výuky je vedena podle pracovních listů a hlavní součástí výuky je rozhovor.
Logem metody instrumentálního obohacení je přemýšlející chlapec a hlavní heslo metody zní: „Nechte mě chvilku, já si to rozmyslím.“
Logo Feuersteinovy metody Instrumentálního obohacení |
Do České republiky přivedla tuto metodu Doc. PhDr. Věra Pokorná, která absolvovala kurzy v Izraeli, v celosvětovém centru Reuvena Feuersteina. Po absolvování kurzů pro školitele, překladu všech materiálů a instrumentů založila občanské sdružení COGITO a v letech 2000 až 2016 školila učitele, speciální pedagogy, psychology i rodiče dětí s postižením a další zájemce v České republice.
Cvičení Věry Pokorné pro děti s poruchami čtení, psaní, matematiky
Věra Pokorná celý svůj život zaměřila na pomoc dětem s poruchami učení a chování. Během své praxe vytvořila řadu cvičení a pracovních listů. Tato cvičení mají za úkol pomoci neúspěšným dětem, případně předcházet sklonům dítěte k poruchám při čtení, psaní nebo počítání.
Deficity dílčích funkcí Brigitte Sindelarové
Vídeňská psycholožka Brigitte Sindelarová (nar. 1952), působila 10 let na dětské neuropsychiatrii. Poté se osamostatnila a založila svou soukromou ordinaci, ve které se věnuje především dětem se školními a výchovnými problémy. Sindelarová sleduje kognitivní systém v oblastech aktivní pozornosti, aktivní paměti a aktivního vnímání.
Autorka o své diagnostické metodě ke zjištění deficitů dílčích funkcí říká, že to není test, ale prostředek k cílenému pozorování dítěte. U dítěte se sleduje vývojový stupeň jednotlivých funkcí. Na základě tohoto zjištění je možné dítěti vytvořit specifický individuální plán nápravy konkrétního deficitu.
(Sindelar, Diagnostická metoda, 2007)
Metoda GRUNNLAGET Mortena Hema a Gunvor Sønnesynové
GRUNNLAGET je možno volně přeložit jako praktický základ vzdělání. Tento postup vytvořili žáci Magne Nyborga (1927 – 1996) Morten Hem a Gunvor Sønnesynová. Nyborg vědecky pracoval a vyučoval v Institutu pedagogického výzkumu na univerzitě v Oslu a působil i jako odborný vedoucí v Institutu pro aplikovanou pedagogiku. Hledal, co je pro výuku dětí nejdůležitější. Byl přesvědčen, že to jsou techniky duševní práce, které závisí především na řeči, a to nejen na její funkci sdělovat žákům informace, ale i na rozvoji jejich myšlení. To jej spojuje s metodou R. Feuersteina. Nyborg nazval svoji metodu Konceptuální vyučování.
Výsledky dlouholetého výzkumu vedly v roce 1987 Mortena Hema ke spolupráci s Nyborgem a k vytvoření výukového programu. Sestavili společně materiál pro pojmové vyučování založené na Nyborgově teorii. Tím vznikl program GRUNNLAGET. Gunvor Sønnesynová, která o metodě přednáší i v České republice, se stala v roce 1989 jednou z Nyborgových žákyň a s Mortenem Hemem založili Institut pro aplikovanou pedagogiku. Pracovala především na postupu, který se dá použít u dětí, které nechápou základy matematiky. Postupně zjistila, že děti nejen úlohy řeší, ale že se rozvíjí jejich pozitivní vztah k učení.
Teoretická východiska uvedené metody jsou v pojmech, které jsou důležité pro porozumění a využití znalostí. V metodě GRUNNLAGET se pracuje převážně s pojmy, které jsou názorně předváděny. Tato výuka pak aktivuje pozitivní emoce a motivuje k dalšímu učení.
Jazyk je důležitým nástrojem člověka při komunikaci, ale je i základem myšlenkových procesů. Důležitý je i matematický jazyk. Dostáváme se každodenně do situací, kdy musíme s čísly a vztahy mezi nimi pracovat. Slova mají svůj význam a svůj obsah. Například číslo 4 neudává jen kvantitu, jako počet konkrétních věcí, ale může vyjádřit i pořadí a při kódování i název – např. úkol č. 4. V matematickém jazyku v této metodě pracujeme zpočátku pouze s mluvenými pojmy, jednotlivými výrazy. Většina matematických pojmů se používá i v mluvené řeči. Pokud ale přejdeme na psané symboly, ty jsou specifické už jen pro matematiku. Matematický příklad napsaný v číslicích a symbolech můžeme slovně popsat v mnoha situacích, které by se mohly vyjádřit příkladem. Tuto zkušenost metoda žákům zprostředkovává. Seznamují se s pojmy, které jim pomáhají pochopit matematické vztahy.
Terapie přístupu zaměřeného na řešení
Metoda nezkoumá a neanalyzuje problém, který člověk má, ale zaměřuje se na pozitivní perspektivu, cestu k žádoucímu stavu. Tato cesta je u každého člověka jiná, každý využívá různých zdrojů, které má k dispozici. Během terapeutického rozhovoru se snažíme tyto zdroje objevit, rozebrat, upevnit a účelně využít.